NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Máte rádi Švédsko? Myslím tím staré Švédsko, respektive jeho deathmetal? Nevadí vám troška melodie a rádi si zavzpomínáte třeba na staré Dismember? Pak je tohle mini přesně pro vás. Paradoxem ovšem je, že Absorbed jsou z Holandska! Ano, je to tak.
Nehodlám tady ovšem dumat nad tím, proč Holanďani hrají švédský death - to je koneckonců jejich věc. Spíš tu jde o to, jak jim to jde. A v tomto bodě bych řekl, že Absorbed nelze nic vyčítat. Snad jen to, že ty tradiční vrtačkovité „sunlightovské“ kytary jsou „tradiční“ snad až příliš. Abych Absorbed nepasoval na úplně plagiátory, pak bych měl zmínit, že mezi těmi Dismember se nachází mnozí další Švédové, třeba trocha Dissection či At The Gates by se taky dala vyštrachat... V každém případě má tohle MCD dobrý zvuk a pětice skladeb má kvalitu švédské oceli (totiž známou a spolehlivou) a to i přesto, že hlavní distributor pochází z Holandska. A ačkoli titulní skladba svým názvem navozuje poněkud atmosférickou náladu, songy jako The Christgrinder či Nihilistic Butchering vás z melancholie jistojistě vyvedou. Takže pokud vám švédská vrtáková ocel není proti srsti, ani Absorbed by vás neměli zklamat. V brzké době očekávejte jejich první velké CD...
7,5 / 10
1. Sunset Bleeding
2. Maximum Deformity
3. The Christgrinder
4. Nihilistic Butchering
5. Absorbed
V dobe vydania to bolo veľmi príjemné prekvapenie, bo Dismember som mal vždy veľmi rád a Absorbed od nich nemajú ďaleko..... Ale aj s odstupom času je to stále počúvateľné a má to svoje čaro, aj keď dlhohrajúci debut Visions in bloodred je ďalej....
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.